Od koho si nechat poradit?

Jak jsem zvěděl, musí být finanční poradci, kteří na našem trhu působí, patřičně na výši. Což znamená, že by měli mít za sebou náležité přezkoušení a v ruce potvrzení o jeho úspěšném zvládnutí.

V souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru z roku 2016 museli stávající finanční poradci, zprostředkovatelé a poskytovatelé i nebankovní prodejci úvěrových produktů během přechodného dvouletého období u některé ze společností akreditovaných Českou národní bankou úspěšně složit zkoušku odborné způsobilosti podle svého zaměření, a ti, kdo se chystají s tímto podnikáním začít, musí onu zkoušku absolvovat a osvědčení získat též.
A nešlo a nejde prý o žádnou formalitu. Prý se obstojně zapotili i poradci s dlouholetou praxí v oboru. A nakonec za uplynulé dva roky absolvovalo tuto zkoušku šestašedesát tisíc lidí, z nichž skoro třetina neuspěla.
Získaným osvědčením o absolvování se tak dnes může pyšnit 46000 finančních poradců zabývajících se poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelských úvěrů a souvisejícími činnostmi.
Přes 27000 z nich složilo zkoušku kombinovanou, jíž je zapotřebí pro distribuci spotřebitelských úvěrů na bydlení i jiných než na bydlení, zatímco řádově deset tisíc zájemců u této zkoušky ‚ruplo‘.
U zkoušky ‚Spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení‘ pak uspěli dokonce jenom tři zájemci z pěti.
Tato data od České národní banky a České bankovní asociace by měla veřejnost přesvědčit o tom, že dnes nabízejí půjčky jenom profesionálové, kteří záležitostem kolem úvěrů rozumějí.
 
Dále už prý také běží dvouleté přechodné období, během kterého musí zkoušku odbornosti složit i pracovníci na kapitálovém trhu, kteří musí některou ze dvou jim se nabízejících zkoušek složit nejpozději 3. ledna příštího roku, a podobně jsou na tom i lidé z pojišťovnictví, kteří musí obdobnou povinnost splnit do 1. listopadu 2020 a pro které se otázky a metodické pokyny pro provádění testů na půdě České národní banky teprve chystají.
 
Takže je prý důležité, abychom se my, kdo se hodláme vydat všanc podobným poradcům, vždy pídili po doložení oprávnění k činnosti a abychom se obraceli jen na poskytovatele s licencí.
Protože je na našem trhu dosud hodně nepoctivých subjektů, jimž se máme vyhýbat.

A to poslední mě hodně zaujalo. Negativně, jak jinak. Protože mi tu naši mocní dokazují, že:
a)      Přísně přezkušují a povolují činnost jedněm a zároveň nedokážou eliminovat ty, kdo oprávněni nejsou, ač je jasné, že tito pracují s lidmi a nemohou tak žít v  ilegalitě.
b)      Chtějí po nás, abychom své úspory investovali do výhradně různě rizikových aktivit, a přitom nezajistí, abychom aspoň nepadli do spárů podvodníkům. Nebo vy snad víte, jak ten uvedený glejt ve skutečnosti vypadá?